Národní galerie v Praze – Šternberský palác

Fotografie: Vladimír Lacena (OHP)

Adresa: Hradčanské náměstí 15, Praha 1
Rok: 1698–1707; 1811–1814; 1835–1842
Architekti: Giovanni Battista Alliprandi (předpokládaný); František Pavíček; Jan Novotný

Vrcholně barokní palác stojící v místě bývalého domu Kryštofa Popela z Lobkovic byl založen na sklonku 17. století pro Václava Vojtěcha ze Šternberka. Původní návrh vypracoval vídeňský architekt Domenico Martinelli, stavba však byla postavena podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho a (snad) Jana Blažeje Santiniho.

Rezidence byla původně orientována do Jeleního příkopu, což byl v tehdejší době společensky mnohem významnější prostor než Hradčanské náměstí. Proto je také palác v plné kráse nejlépe vidět právě ze severní strany.

Palác byl postaven na uzavřeném půdorysu s vnitřním čtvercovým nádvořím. Jeho charakteristickým prostorem je oválný sál na výšku dvou podlaží. Jeho vysoký rizalit je dobře patrný z komponované zahrady, která k paláci přiléhá ze západní strany.

Na počátku 18. století byla provedena pouze severní část plánovaného areálu, jižní palácové křídlo s barokně vyhlížejícím vstupním průčelím bylo dostavěno až v první polovině 19. století. Od počátku 19. století v paláci sídlilo Národní muzeum a později jiné úřady. V letech 1945–1948 byla budova upravena pro potřeby Národní galerie v Praze a její interiéry byly následně průběžně upravovány podle toho, jak se měnilo umístění sbírek. Na sklonku devadesátých let proběhla přestavba bývalých dílen na kavárnu podle návrhu architekta Petra Malínského.

© mp