Tyršův dům na Malé Straně je ukázkovým příkladem vysoké úrovně české architektury období první republiky

Klára Mikulíková |
Tyršův dům nádvoří

Tyršův dům na pražském Újezdě, který vznikl unikátní přestavbou původně renesančně-barokního Michnova paláce, je dokonalým příkladem vysoké úrovně české architektury období první republiky. Československá obec sokolská získala zruinovaný objekt v roce 1921. Do té doby stavba sloužila jako vojenská zbrojnice a v období po jejím opuštění vojáky pak jen pustla a chátrala. Ihned roku 1922 tedy bylo postaveno lešení a byl vykonán povrchový průzkum profesorem umění dr. Vojtěchem Birnbaumem. Ten zde objevil zbylé fragmenty z dob baroka a renesance, které byly později během přestavby paláce na Tyršův dům citlivě začleněny do moderního konceptu budovy. Takto se nám zachovaly například renesanční šerosvitné chiaroscurové malby nebo třeba typické sgrafito. Asi největším souvislým pozůstatkem bývalého paláce je pak manýristická fasáda směřující do zahrady s terasou a kamenným zábradlím.

Přestavba a moderní dostavba, které byly navrženy přímo pro specifické potřeby Sokola, probíhaly v letech 1922 až 1926. Projekt byl vypracován dle vítězného návrhu, z 23 přihlášených, od českého architekta Františka Krásného v klasicistním stylu pozdní wagnerovské moderny s historizujícími detaily odkazujících na původní palácovou stavbu. Také právě díky tomu se na jedné budově setkáváme s tak pestrým slohovým vzorníkem. Základní kameny byly dovezeny z různých památných míst Československa, kterým jednoznačně vévodí hora  Říp, ale třeba i Slovinska. Kameny pak byly slavnostně položeny v den oslav výročí republiky 28. října 1923.

 

Podle projektu bylo přistoupeno k obnově zchátralého objektu, přičemž novostavby vznikaly tak, aby účelně navazovaly na starou zástavbu paláce. Výstavba tělocvičny se dvěma sály a ochozem, která byla zdobena reliéfy se sokolskou tématikou, spolu s umývárnami a šatnami byla orientována do dvora kolmo k původní budově, směrem k Čertovce. Pod prostorem tělocvičny byl dokonce zbudován i nejstarší plavecký bazén v Praze a naopak v podkroví vznikly prostory pro ubytovnu. Dále bylo protaženo severní a východní křídlo, čímž došlo k celkovému propojení všech staveb a uzavření severního nádvoří. Tak se z původního Michnova paláce stalo vysoce moderní tělovýchovné a společenské středisko, které nemělo ve své době obdoby. Kromě prostor sloužící sportu se zde nacházelo sedm výstavních sálů, administrativní a jednací místnosti a samozřejmě prostory pro hospodářské zázemí. Zahrada, která byla v minulosti přebudována na vojenský dvůr, byla také kompletně proměněna a vyrostlo zde lehkoatletické cvičiště.

Slavnostní otevření nového areálu Sokola se konalo v květnu roku 1925 a účastnily se ho přední osobnosti prvorepublikové politiky – v čele s prezidentem T. G. Masarykem. O rok později, během Všesokolského sletu, pak byla na jednom z nádvoří odhalena socha, jež je dílem významného českého sochaře Ladislava Šalouna, který je autorem třeba i pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. Zdejší plastika zpodobňuje Miroslava Tyrše v sokolském kroji, po kterém nese dům své jméno.

* František Krásný (1865 Koterov – 1947 Mariánské Lázně) studoval architekturu na vídeňské Akademii u profesorů Karla von Hasenauera a později také u Otto Wagnera, který velmi výrazně ovlivnil jeho tvorbu. Ve Vídni pak působil až do roku 1920, ale i zde pracoval také na projektech pro české země. Krásného rané stavby byly více poplatné dekorativnímu historismu a následně secesnímu stylu, který byl v té době v Evropě na vzestupu. V českých zemích se pak stal doslova průkopníkem tohoto nového stylu. Později však začal tvořit, stejně jako jeho učitel, více v modernistickém architektonickém stylu blížící se více klasicismu, který v jeho tvorbě nakonec převládl. To se projevilo zejména v upuštění od četných plastických dekorativních prvků, které byly pro Krásného rané stavby tak typické. Tato výrazná změna uměleckého projevu se odrazila i v jeho literární tvorbě, které se také hojně věnoval. V ní se soustředil především na psaní teoretických textů, s nimiž následně přispíval do různých odborných periodik. Život Františka Krásného byl také již od dob jeho působení ve Vídni silně spjat s působením v Sokole, pro který vypracoval na desítky plánů sokolských sletišť a především pak sokoloven po celém Československu. Také proto není divu, že se Krásný stal přímo sokolským dvorním architektem. Jeho nejznámějším projektem, který pro Československou obec sokolskou vytvořil, je pak dozajista pražský Tyršův dům.

Tyršův dům se v souvislosti s oslavami sta let od založení republiky otevře veřejnosti 30. září a 28. října 2018. Komentované prohlídky areálem budou probíhat každou celou hodinu od 10.00 do 18.00 hodin. Vstup je zdarma, bez potřeby předchozí rezervace. Více o projektu Architektura první republiky v Praze, v rámci kterého Open House Praha zpřístupňuje na podzim vybrané prvorepublikové budovy, naleznete zde.

Prohlédněte si další fotografie z 20. let 20. století, které zachycují stav komplexu před rekonstrukcí.  Zdroj: Česká obec sokolská


Hrdí Sokolové u stavby domu


Michnův palác před rekonstrukcí


Pohled z ulice


Současný stav – vlevo Michnův palác, vpravo přístavba Františka Krásného, foto: Leona Telínová


Tyršův dům, foto: Leona Telínová

O autorce:

Klára Mikulíková je mladá historička a kunsthistorička, která vystudovala obor Dějiny evropské kultury na nejstarší české univerzitě, kde se zaměřovala především na oblast střední Evropy. Do Open House Praha se dostala náhodou, kdy se po návštěvě čtvrtého ročníku tohoto výjimečného festivalu odhodlala oslovit tým, který tento projekt vytváří, s nabídkou spolupráce. Díky vřelému přijetí tak zde může občas svou profesi využít také více ke kreativnějším účelům, protože jinak v kultuře pracuje více v administrativní sféře. Mezi její koníčky, kromě neustálého vzdělávání se v oblasti historie a umění, patří zejména cestování do zahraničí, stejně tak jako nespočetné výlety po naší domovině, k čemuž ráda inspiruje i lidi v jejím okolí. 


Seznam použité literatury:
Jaroslav Herout: Staletí kolem nás. Praha 2002
Wilfried Koch: Evropská architektura. Praha 2012
Emanuel Poche: Prahou krok za krokem. Praha 1985
Zlata Kozáková: Praha-pohyb-Sokol. Praha 1998
Miloš Kopřiva: Průvodce po sportovních stavbách Prahy. Praha 2016
Jan E. Svoboda: Praha 1919-1940. Praha 2000
Alžběta Birnbaumová: Tyršův dům v Praze. Praha 1948
Alois Kubiček: Pražské paláce. Praha 1946
Jaroslava Staňková: Pražská architektura. Praha 1991
Plzeňský architektonický manuál – http://pam.plzne.cz/architekt/19-frantisek-krasny
Oficiální stránky České obce sokolské – http://www.sokol.eu/obsah/5552/historie-arealu-tyrsova-domu

 

Tento záznam byl publikován v blog . Uložit odkaz do záložek.