Program pro osoby se sluchovým hendikepem

Prohlídky se uskuteční v budovách:

• ČZU v Praze – Pavilon tropického zemědělství – sobota 11 hodin
• Pražský hrad – Hartigovská zahrada a Plečnikův pavilon – sobota 14 hodin
• Nádraží Praha-Bubny – Centrum paměti a dialogu Bubny – sobota 16 hodin
• Arcibiskupské gymnázium – neděle 11 hodin
• Umělecká zahrada – neděle 14 hodin
• Historická loděnice Českého Yacht Klubu – neděle 16 hodin

Česká zemědělská univerzita v Praze – Pavilon tropického zemědělství

Pavilon má skeletovou konstrukci založenou na železobetonových pilotách, v nichž je integrováno potrubí pro využití podpovrchové geotermie pro tepelná čerpadla. Do fasády se propisuje mřížka skeletu, na jižní straně jsou doplněny lodžie s ocelovou konstrukcí se vzrostlými bambusovými dřevinami. Venkovní žaluzie v prvním patře reagují na sluneční svit. Výrazným prvkem je nástavba 4. patra, které se lehce naklání kupředu. Budova využívá retenční nádrže na dešťovou vodu a disponuje zelenou střechou. Jedna její část je uzpůsobena k využití pro společenské akce a na další jsou umístěny baterie na fotovoltaické články. V garáži je dobíjecí stanice na dobíjení elektromobilů. Součástí pavilonu je dieselagregát jako záložní zdroj pro laboratoře, protože zdejší mrazáky uchovávají vzácné vzorky při teplotě -80 °C. Budova vyhrála cenu Adapterra Awards jako příklad udržitelné stavby v podmínkách klimatické změny.

Prohlídka: sobota 11 hodin

Pražský hrad – Hartigovská zahrada

Hartigovská zahrada, která byla k Jižním zahradám Pražského hradu připojena v 60. letech, původně náležela k Hartigovskému paláci, který nechala vybudovat v roce 1670 Isabela Švihovská ze Salmu. Zahrada i palác nesou jméno po hraběti Ludvíku Josefovi z Hartigu, který nechal postavit v barokním slohu hudební pavilon, kde pořádal koncerty. Nynější podoba zahrady je výsledkem úprav podle návrhu Adolfa Benše a Richarda Podzemného. Zahrada je tvořena dvěma terasami propojenými schodištěm. Nejsou zde travnaté plochy, obvodové zdi jsou ale porostlé břečťanem a loubincem. Horní část zahrady zdobí pět plastik od Antonína Brauna, které v současnosti čekají v depozitáři na restaurátorský zásah. Ve spodní části najdeme hlubší niku s již nefunkční kašnou, v jejímž středu byla dříve umístěna socha ženy z růžového mramoru a vodní rostliny. Vstup do zahrady vede přes zahradu Na Valech, běžně je však veřejnosti uzavřena.

Pražský hrad – Plečnikův pavilon

Vedle úprav I. a III. nádvoří patří mezi práce slovinského architekta Jože Plečnika na Pražském hradě i oživení zahrady Na Valech. Její páteří je promenáda, kterou architekt obohatil o několik zastavení, včetně známé Plečnikovy vyhlídky s úchvatným výhledem na Prahu. Pod vyhlídkou se nachází prostor zimní zahrady – Plečnikův pavilon. Půlkruhovou vyhlídkou s nízkým kamenným zábradlím nahradil Plečnik původní hradební baštu a zeď, které bránily přirozenému výhledu do města, a zpřístupnil tak jeden z nejkrásnějších pohledů na mohutnou kopuli chrámu sv. Mikuláše. Vyhlídka je pojata jako prodloužení pomyslné osy vedoucí z Býčího schodiště až k věžím zmíněného svatostánku na Malé Straně. Na pravém okraji vyhlídky (z pohledu od Hradu) umístil Plečnik opukovou pyramidu, jeden z typických motivů jeho tvorby. V současné době je pavilon využíván jako galerijní prostor a mimo dobu konání výstav není veřejnosti přístupný.

Prohlídka: sobota 14 hodin

Nádraží Praha-Bubny – Centrum paměti a dialogu Bubny

Historie nádraží Praha-Bubny začala v roce 1868, jeho současná podoba pochází z 20. let 20. století. Svému účelu sloužilo nádraží téměř 150 let. V době protektorátu bylo v nedalekém objektu zřízeno shromaždiště židovských obyvatel. Nádraží se stalo nástupní stanicí do ghett a odtud pak do koncentračních, pracovních a vyhlazovacích táborů. V současné době probíhá rekonstrukce trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště, při níž se buduje nové nádraží v jiné poloze. Historická budova se dočká rekonstrukce, aby zde vzniklo místo s posláním uchovávat paměť obětí holokaustu. V roce 2015 začala revitalizace v rámci projektu Památník ticha podle návrhu ARN Studia. Jeho základním kamenem se stala plastika Brána nenávratna od Aleše Veselého v podobě železničních pražců směřujících k nebi. Na podzim roku 2024 byl projekt pod novým vedením přejmenován na Centrum paměti a dialogu Bubny. Začátek rekonstrukce je v plánu ještě tento rok.

Prohlídka: sobota 16 hodin

Arcibiskupské gymnázium

Řád školských sester sv. Františka získal na začátku 20. století do majetku tři činžovní domy na Královských Vinohradech pro jednu z prvních dívčích středních škol. V roce 1937 nechal řád dvě budovy strhnout a pro Dívčí reálné gymnasium vystavět rohovou novostavbu, k níž byla navýšena o dvě patra i sousední budova směřující na náměstí Míru. Vznikl moderní vzdělávací ústav s třiceti velkými učebnami, kaplí nesenou deseti mohutnými sloupy, tělocvičnou a kopulí pro astronomická pozorování. Funkcionalistická stavba představuje špičkovou úroveň své doby jak estetickým ztvárněním, tak řadou technických řešení a v dobovém tisku je označována za „chloubu Prahy“. Zvlášť nápadné jsou vějířovitě se rozevírající místnosti ve všech patrech oblého nároží, dále horní – původně obytné – podlaží s lodžiemi po obou stranách budovy a důmyslný vzduchotechnický systém. Budova byla po 2. světové válce zestátněna a postižena řadou necitlivých úprav. V současnosti budova prochází rekonstrukcí, která začala v suterénních prostorách školy.

Prohlídka: neděle 11 hodin

Umělecká zahrada

Pod Nuselským mostem se ukrývá znovuzrozená zahrada s neopakovatelným geniem loci. Pozemek koupil roku 1924 Karel Novák, který zde zřídil svůj ateliér a závod na výrobu a kopírování plastik. Vznikaly zde zejména rozměrné modely figurálních děl od významných autorů první republiky, například socha Jana Žižky na Vítkově od Bohumila Kafky. Novákův závod existoval až do roku 1949. Ve druhé polovině 20. století pozemek i budovu ateliéru využívala filiálka Trnkova ateliéru. Při stavbě mostu byly pozemky zabrány a mnohá umělecká díla byla poškozena, zasypána zeminou nebo se dostala do základů mostu. V roce 1994 koupil zchátralý objekt Vojtěch Haluza, který zde s pamětníky a odborníky vybudoval zahradu vzdávající hold původnímu poslání místa. Od té doby byla nalezena a zachráněna řada artefaktů a jejich instalací byl položen základ dnešního lapidária. Roku 2023 byla otevřena Galerie Umělecké zahrady, kde jsou veřejnosti představována ta nejzajímavější díla z produkce firmy Karla Nováka.

Prohlídka: neděle 14 hodin

Historická loděnice Českého Yacht Klubu

Po založení v roce 1893 využíval Český Yacht Klub (ČYK) celkem tři plovoucí klubovny, které však po čase nemohly nabídnout dostatečný prostor rostoucímu počtu členů. Spoluzakladatel klubu Josef Rössler-Ořovský nechal proto v roce 1912 postavit dřevěnou loděnici v Podolí, která svému účelu plně slouží dodnes. Architekt Ferdinand Šamonil do návrhu zahrnul nejen verandu, dámský salon, velkou šatnu nebo obyvatelné mansardy, ale i terasu pro tréninky tehdejšího šermířského odboru ČYK. Unikátní stavba se pyšní řadou dochovaných uměleckořemeslných prvků. V prvním patře lze obdivovat prosklenou verandu s výhledem na řeku, dochovaný mobiliář nebo secesně tvarované hlavice na trámech v zasedací síni. Součástí loděnice jsou i stále funkční lodní výtahy. Během několika posledních let proběhla v loděnici řada nezbytných oprav a citlivých restauračních prací. V roce 2008 byla loděnice vyhlášena národní kulturní památkou.

Prohlídka: neděle 16 hodin

Chcete se na něco zeptat?

Kontaktujte naši koordinátorku programů pro návštěvníky*nice s hendikepem:
Eliška Mikesková
tel.: 728 955 939
e-mail: eliska.mikeskova@openhousepraha.cz‬